Jak rtuť teploměru stoupá do příjemnějších teplot, shazujeme svršky a někdy i spodky a pořád je nám vedro.
U nás stačí, když se sluníčko opře o pískovcovou skálu a hned je vedro k nevydržení.
A tak se shazovalo i zimní háro na kedlubnách, jak říkává moje mamka.
Vojtík s Davidem se raději svěřili do rukou odborníka, ale Martínka jsem oškubala sama. Nejdřív jsem se bála vzít ho mašinkou, ale nakonec mu chudáčkovi nezbylo nic jiného než držet. Nůžkama se totiž obstojně oháním okolo látek, ale vlasy to je jiný level.
Byl ale statečný a v porovnání se stříháním nehtů, jsme si to myslím celkem užili.
A mám doma hned tři nové kluky.
Martínek před.....
Vojtík před............
David před......
Závěrem ještě jedna fotka, jak nás zachytil mistr fotograf Vojtík.
Žádné komentáře:
Okomentovat