.... těžko.
Přijela k nám babička a dědou ze Znojma.
Rodiče mého muže jsou prostě nejlepší, jaké jsem si mohla v těch nejtajnějších snech přát.
Naše děti je milují a oni milují naše děti. A to je nejvíc.
Problém nastává, když se rozhodnu zachytit ty společné chvíle, které jsou vzhledem ke vzdálenosti našich bydlišť, tak vzácné.
Copak vyfotit dědečka by ještě šlo.
Ale vyfotit babičku s klukama tak, aby se v jeden okamžik dívali do objektivu a já fotograf začátečník to stihla zachovat pro příští generace, nemožné.
No, zase nám vzniklo asi kilo a půl fotek, ze kterých by profesionální photoshoper možná jednu pořádnou složil.
Žádné komentáře:
Okomentovat