Mili a její svět: Jak se stát supermámou...

...... malého supermana.
Vojtík má ve školce karneval, a tak samozřejmě padla otázka.
"Jakou masku chceš ušít?"
" Mami, jasně, že supermana". dostalo se mi odpovědi.
Fajn, tak jdeme na to.
Už před časem jsem koupila v Lidlu folii, na kterou je možné si natisknout obrázek jaký chcete.

Má to ovšem háček, chce to inkoustovou tiskárnu, takže s naším obr Samsungem se jaksi nechytám.
Ještěže máme babičku s dědou. Moje zadání znělo jasně. Vytisknout magické S na folii, pro jistotu pro použití na světlé i na tmavé tričko ( vyrábějí se ve dvou provedení - takže jsem pochopitelně koupila obě - jedna z mých úchylek).
A jak to dopadlo? David se do toho položil a se svým zájmem od program Malování přetvořil magické S na magické V. Ze Supermana je rázem Vojtaman. OK, s tím problém není. Jen už se mi nedostalo toho komfortu mít světlou i tmavou variantu. Ale o tom později.

Prohrabala jsem svoji látkovou syslírnu a našla tmavěmodrý úplet tak akorát na tričko, červený náplet na lemy, červené plátno na plášť. A z čeho udělám kalhoty??? Napadl mě spásný plán - RECYKLACE.
Osobně to nemám moc ráda, nevypadá to vždycky dobře, ale tonoucí se stébla chytá. Fajn, jde se do toho.
Začala jsem pláštěm. Trošku jsem počítala s tímhle dnešním postem, a tak jsem průběh tvoření karnevalové masky fotila. Třeba někoho inspiruji.
Z pruhu látky 50x140cm jsem ostřihla (odřízla - používám kruhový řezák) cca 8cm pás v celé šířy látky. tento pruh jsem přeložila napůl a ještě napůl. Hrany jsem složila do středu. Zbylý kus jsem rozstřihla tak, že mi vznikly dva obdélníky cca 42x70cm. Ty jsem sešila dohromady při delší straně, aby to bylo koukatelné z obou stran, použila jsem košilový šev. Tři strany jsem olemovala lemovací patkou (moje premiéra). Pak už jsem stačilo odchytit malého Supermana a naměřit potřebný horní pásek, který drží plášť na krku. Horním páskem se plášť začistí a zároveň bude sloužit i pro zapínání.

Pro zapínání jsem použila suchý zip. Je to s ohledem na bezpečnost asi nejlepší řešení. Tam kde jde suchý zip k tělu jsou chloupky, na druhé straně háčky. Na fotkách není moc patrné, neb jsem použila i červený suchý zip. Musím prostě za všech okolností ladit. Včetně nehtů, ale to je jen náhoda. :-)

Hopsa, hejsa plášť je na světě.
Vrhneme se směle na tričko. To jsem tvořila od píky. Je to ověřený střih z Ottobre 4/2014 původně na mikinu bez kapuce. Již několikrát jsem ho použila na tričko a sedí perfektně.

Opět jsem použila kruhový řezák. Je to můj nejnovější objev a pomocník. Je pravda, že na úplet někdy zlobí, ale je to rychlejší než s nůžkami.

Máme na řezáno. Rychlá kontrola, zda všechno sedí a hurá sednout k overloku a za chvíli je tričko na světě. Overlok je totiž další kámoš z mé dílny. Sice někdy tvrdohlavý, ale dá se zkrotit. Hned na začátku šití na mě prsknul zlomenou jehlu, ale to se stává i v lepších rodinách.

Ještě jsem zapomněla napsat, že před šití, jsem si nažehlila na jednotlivé díly vytištěné obrázky. Součástí folii pro přenos obrázků na textil je i podrobný návod na zažehlení. Není to žádná věda a zvládne to každý. Teď se ovšem dostávám k jádru pudla z úvodu dnešního postu. Vytištěno jsem měla pouze na folii pro přenos na světlé textilie, což nebyl zrovna tento případ. No nic, jdu do toho po hlavě.
Po zažehlení jsem věděla, že chyba je tentokrát na mém přijímači. Obrázek ztmavl a Superman (Vojtaman) se mění na supertajného agenta........

( v době vzniku této fotografie hodiny ukazují skoro 23 hodin, takže světlo z lampy udělalo svoje, červená je opravdu červená ne růžová)

Trošku/hodně zklamaná z výsledku se vrhám na recyklaci.

Původně to byly tepláky, na kterých jsem se před dvěma lety učila zacházet se strojem. Vojtík už v nich lehce začal připomínat někdejšího státníka. Jak se teď hodilo, že neskončily v popelnici.

Šup, uřízla jsem tu část se záplatami a z červeného úpletu vyřízla o něco málo větší kusy. Pak už jen pan Overlok, fik fik a bylo hotovo.