Z dětství jsem si přenesla, že synonymem vánoce je shon a nestíhačka.
Možná proto pro mě nebyly Vánoce nijak oblíbeným svátkem.
Jestli je to tím, že už mám svoje děti, pro které mě baví vánoční atmosféru připravovat, anebo je to silným vlivem mé báječné kamarádky Kačky, nevím. Každopádně Vánoce miluji a hodlám si je užívat plnými doušky společně se svými nejbližšími v klidu s pohádkami, vánočními tradicemi a vším, co ke klidným svátkům patří.
Vánoční cukroví je každoroční tradice a bez domácího cukroví si nedokážu Vánoce ani představit.
Stromeček jsme letos s ohledem na všetečného devítiměsíčního Martínka pořídili v květináči a našel své místo na jídelním stole. Uvidíme, jestli nám vydrží. Třeba ho příští rok použijeme znovu.
A trocha vánočních tradic.
Věštění z ořechových lodiček Vojtíka velmi zaujalo. Je pravda, že je malý pyroman a cokoliv hoří ho dost přitahuje. Snad se to časem nezvrhne do nebezpečných sfér.
Chudáček si držel pusinku, aby svíčku nesfoukl..... miláček.
A tady to vypadá, že příští rok se nám snad všechny nemoci vyhnou.....bylo by na čase, od října jsme se plácali co 14 dnů s rýmou a kašlem .... školkovým bacilům třikrát hurá.
Tak to byly naše Vánoce. Letos poprvé ve čtyřech. A do nového roku přejeme všem zdraví a kapičku štěstí. to ostatní už přijde samo.
PF 2017
Žádné komentáře:
Okomentovat