naše rodina a zimní sporty

Kdyby mi ještě před pěti lety někdo řekl, že se budu těšit na sníh, asi bych si klepala na čelo. Já a ta ošklivá studená bílá hmota co se neúnavně sype z nebe? Nesmysl.

A světe div se, jak se člověk změní s příchodem dětí. ta radost, když se začne sypat, ten zvláštní pohled, když okusí jak studí a ten jedinečný škleb, když ochutnají.... to vše stojí za to....

Stejně jako Vánoce i zimní radovánky si začínám užívat až jako máma. Dřív to byly jen svátky v poklusu a komplikace na silnicích a chodnících.

Do jisté míry je změna mého postoje ale dána i tím, že bydlíme na vesnici. Z okna se dívám na bílou krajinu, užívám si s klukama sáňky, boby a klouzání se na zledovatělém koupališti, které máme hned před domem. Stačí přejít kdysi fukční fotbalové hřiště a v létě se člověk osvěží a v zimě si zařídí na ledu.
No uměli jsme si vybrat krásné místo k bydlení, že?