Mluvili jsme o tom s Davidem už dlouho. Náš domeček si zatím nějaký rok musí počkat na venkovní izolaci a fasádu a Vojtíkova postel je u severní zdi.
Bylo to takové moje novoroční předsevzetí. Stihnout kapsář dokud se přes břicho vejdu za stroj a zároveň je trošku nesmysl řešit studenou zeď v srpnu.......
.....OK, jde se na to........
Látku jsem vybírala samozřejmě s ohledem na barvy s pokojíčku, finance a dostupnost. Dost nerada objednávám látku na více e-shopech. Nakonec jsem stejně všechno najednou nesehnala, ale nedalo se nic dělat.
Tak a teď technické řešení..... rozmluva s Davidem byla více než plodná ...víc hlav víc ví a navíc můj manžel má občas opravdu geniální nápady. (Pominu - li jeho další kladné stránky, je neskutečně manuálně zručný)
Slovo dalo slovo, já jsem si ještě všechno promyslela při mém každodenním ponocování (to těhotenství má i své výhody), a šlo se šít.
Práce mi zabrala asi 4 dopoledne a výsledek.....
Jeden kapsář má něco kolem 2 metrů a druhý vyrostl do 3,5 metru. Plánujeme totiž, že naši dva raubíři budou mít postele do tvaru písmene L, takže jsem to sfoukla najednou. Nebudu přece riskovat, že mi látku za dva roky přestanou vyrábět. Tak jako se mi to stalo už několikrát.
Dílo je hotovo, Vojtík spokojen, David se vyznamenal s nápady, zavěšením a já jsem sama se sebou taky spokojená. Co víc si přát......... :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat