Co dělám, když je Vojtík ve školce a David v práci?

                                                               .................ŠIJU............
......... a neskutečně mě to baví...........

tímhle to asi začalo ... Vojtík je můj velký pomocník v kuchyni

mazlíček do postele........nadšení vydrželo asi den a dneska ani nevím, kde je sloníkovi konec

......přípravy na školkovou docházku, aneb softshell pokořen, mimo jiné moje obavy byly samozřejmě zbytečné ....úžasný materiál a šije se to téměř samo i na rovnostehu

..... jojo, školka si žádá své, pyžamka, tepláčky, čepičky a nákrčníky............úplet se taky dá, ale na rovnostehu to není ono (chtělo by to overlock - budu mít kulaté narozeniny, tak snad...)

....Vánoce byly letos z velké části ušité....

..... mám kluky sladěné....

...............přípravy na příchod druhého syna....

a o kapsáři už jsem psala......

Šití je zkrátka můj současný velký koníček :-)

Kapsář Vojtíkovi do pokojíčku

Můj dosavadní největší šicí počin ..... kapsář Vojtíkovi k posteli

Mluvili jsme o tom s Davidem už dlouho. Náš domeček si zatím nějaký rok musí počkat na venkovní izolaci a fasádu a Vojtíkova postel je u severní zdi.

Bylo to takové moje novoroční předsevzetí. Stihnout kapsář dokud se přes břicho vejdu za stroj a zároveň je trošku nesmysl řešit studenou zeď v srpnu.......

.....OK, jde se na to........

Látku jsem vybírala samozřejmě s ohledem na barvy s pokojíčku, finance a dostupnost. Dost nerada objednávám látku na více e-shopech.  Nakonec jsem stejně všechno najednou nesehnala, ale nedalo se nic dělat.

Tak a teď technické řešení..... rozmluva s Davidem byla více než plodná ...víc hlav víc ví a navíc můj manžel má občas opravdu geniální nápady. (Pominu - li jeho další kladné stránky, je neskutečně manuálně zručný)

Slovo dalo slovo, já jsem si ještě všechno promyslela při mém každodenním ponocování (to těhotenství má i své výhody), a šlo se šít.

Práce mi zabrala asi 4 dopoledne a výsledek.....

Jeden kapsář má něco kolem 2 metrů a druhý vyrostl do 3,5 metru. Plánujeme totiž, že naši dva raubíři budou mít postele do tvaru písmene L, takže jsem to sfoukla najednou. Nebudu přece riskovat, že mi látku za dva roky přestanou vyrábět. Tak jako se mi to stalo už několikrát. 

Dílo je hotovo, Vojtík spokojen, David se vyznamenal s nápady, zavěšením a já jsem sama se sebou taky spokojená. Co víc si přát......... :-)

Teď právě začínáme .....

..... je nám fajn

Tak jsem se opět rozhodla..... snad už po páté..... vytvořím svůj blog.

A o čem bude?

Jednoduše o mém světě........... rodina, dům, zvířena a hlavně moje koníčky

* šití
* vaření
* domácí výroba čehokoliv
* a všechno ostatní co mě baví, naplňuje nebo naopak trápí