středa 21. prosince 2016

Ušité Vánoce.....

..... šití se mi pomalu ale jistě stává z koníčku velkým koněm.

Letošní Vánoce jsou proto z velké části ušité...
..... já vím, že měkkouši jsou nejméně oblíbené dárky, ale co, mě to baví a snad ručně vyráběné dárky zahřejí u srdce obdarované tak, jako mě hřeje u srdce dárky vytvářet.

Něco málo fotek - nestíhám fotit všechno a popravdě většinou v euforii z dokončeného díla zapomínám na fotodokumentaci.














středa 14. prosince 2016

Další pokus.....

....... o sebeprezentaci

Tenhle nápad už nosím v hlavě dlouho. Často, když někoho obdarovávám svým handmade výrobkem nebo vidí moji práci, se setkávám s reakcí, že bych měla svoje výtvory prodávat.



OK, rada nad zlato.  Jak? na mrznutí na trzích, kdy člověk odchází s prázdnou nemám žaludek.


Tak to zkusíme z pohodlí domova, virtuálně, moderně......
.... jen se to všechno budu muset naučit.

Jsem doma už nějaký ten pátek a občas mám pocit, že virtuální svět a moderní IT technologie se mi vzdalují mílovými kroky.   No nic...... moje novoroční předsevzetí je jasné.... pořádně do toho šlápnu. Držte mi palce.

začínáme na Facebooku
https://www.facebook.com/milasije/

pátek 26. února 2016

Nerada chodím na návštěvu s prázdnou........

............... dnes se chystáme s Vojtíkem k sestře a jejím holčičkám.

Vlastně ji asi nikdy nepřestanu holčičky závidět. Rozhodně nemám v plánu se rouhat, ale vzhledem k mému velkému koníčku v ručních pracech, je to snad trošku pochopitelné.
Na holčičky se prostě tvoří samo. I výběr látek, barev přízí a střihů je pro chlapečky značně omezen. Nebo se pletu???

Ale zpět k hlavní myšlence dnešního postu. Už ani nevím kdo mi vnuknul myšlenku či zvyk, že na návštěvu se nechodí s prázdnou. Je přece fajn podarovat své milé nějakou maličkostí. Většinu pozorností se snažím tvořit sama nebo s sebou na návštěvu vezmu plody našeho skromného zemědělství (vajíčka, domácí maso, dary zahrady atd.)

Na dnešní návštěvu tedy vyrazíme s vajíčky od slepiček a holčičky podarujeme kabelčičkami. Jsou to sice malé slečinky, ale začít se musí už od malička. Kdo jiný by měl rozmazlovat než právě teta. A tak doufám že budou mít úspěch.


Vložím sem i návod se střihem. Ať příště vím, podle čeho jsem šila.
Poznámka: zmenšeno na tiskárně na polovinu


pondělí 15. února 2016

Balonová sukně pokořena.......

............. ve čtvrtek to bude už 6 let, co jsem se počtvrté stala tetou.
Ten čas letí strašně rychle. Pro Štěpánku jsem dlouho vymýšlela dárek. Je to drobek a v září už nastupuje do školy. Samozřejmě že se Ježíšek postaral o aktovku včetně kompletního vybavení .... bezva a co mám vymýšlet já? Ježíšku, fakt Ti moc děkuji.


Ve hře bylo několik variant. Holčičí parádičky do vlásků, oblečení taky nemá žádná holčička nikdy dost, pracovní sešitky pro předškoláčky? Nakonec jsem se rozhodla.

Od srpna je mým velkým koníčkem šití a poslední dobou všechny dárky pocházejí z mé skromné šicí dílničky, tak se do toho pustím.

Ale co ušít? Pytlík na cvičební úbor? Pytlík na bačkorky? To všechno už zařídil Ježíšek tak, aby ladily s aktovkou.....

....... Jasně, konečně se dokopu k tomu, že ušiju balonovou sukýnku. Podle FB stránek je to mezi holčičkami celkem oblíbené a myslím, že By sukýnka mohla mít úspěch i u mé neteřinky.

Vygooglila jsem tedy návod a směle do toho. No, podle výborně zpracovaného fotonávodu jsem to fakt dala a ani jsem nemusela párat. Jaký úspěch.

A protože látky bylo dost, vytvořila jsem ještě pro sladění kabelku. To byl ovšem větší oříšek. Návod a střih sice byl, ale v angličtině a tam já občas tápu. Párání jsem se tentokrát nevyhnula. Ale....

.....světe div se, kabelka byla za dopoledne na světě a já jsem s výsledkem spokojená.


Snad mé nadšení bude sdílet i Štěpánka až ji o víkendu budeme přát k 6. narozeninám... :-)


čtvrtek 28. ledna 2016

Co dělám, když je Vojtík ve školce a David v práci?


                                                               .................ŠIJU............
......... a neskutečně mě to baví...........
tímhle to asi začalo ... Vojtík je můj velký pomocník v kuchyni

mazlíček do postele........nadšení vydrželo asi den a dneska ani nevím, kde je sloníkovi konec



......přípravy na školkovou docházku, aneb softshell pokořen, mimo jiné moje obavy byly samozřejmě zbytečné ....úžasný materiál a šije se to téměř samo i na rovnostehu



..... jojo, školka si žádá své, pyžamka, tepláčky, čepičky a nákrčníky............úplet se taky dá, ale na rovnostehu to není ono (chtělo by to overlock - budu mít kulaté narozeniny, tak snad...)






....Vánoce byly letos z velké části ušité....


..... mám kluky sladěné....



...............přípravy na příchod druhého syna....



a o kapsáři už jsem psala......

Šití je zkrátka můj současný velký koníček :-)





Kapsář Vojtíkovi do pokojíčku

Můj dosavadní největší šicí počin ..... kapsář Vojtíkovi k posteli


Mluvili jsme o tom s Davidem už dlouho. Náš domeček si zatím nějaký rok musí počkat na venkovní izolaci a fasádu a Vojtíkova postel je u severní zdi.
Bylo to takové moje novoroční předsevzetí. Stihnout kapsář dokud se přes břicho vejdu za stroj a zároveň je trošku nesmysl řešit studenou zeď v srpnu.......
.....OK, jde se na to........

Látku jsem vybírala samozřejmě s ohledem na barvy s pokojíčku, finance a dostupnost. Dost nerada objednávám látku na více e-shopech.  Nakonec jsem stejně všechno najednou nesehnala, ale nedalo se nic dělat.



Tak a teď technické řešení..... rozmluva s Davidem byla více než plodná ...víc hlav víc ví a navíc můj manžel má občas opravdu geniální nápady. (Pominu - li jeho další kladné stránky, je neskutečně manuálně zručný)

Slovo dalo slovo, já jsem si ještě všechno promyslela při mém každodenním ponocování (to těhotenství má i své výhody), a šlo se šít.

Práce mi zabrala asi 4 dopoledne a výsledek.....


Jeden kapsář má něco kolem 2 metrů a druhý vyrostl do 3,5 metru. Plánujeme totiž, že naši dva raubíři budou mít postele do tvaru písmene L, takže jsem to sfoukla najednou. Nebudu přece riskovat, že mi látku za dva roky přestanou vyrábět. Tak jako se mi to stalo už několikrát. 

Dílo je hotovo, Vojtík spokojen, David se vyznamenal s nápady, zavěšením a já jsem sama se sebou taky spokojená. Co víc si přát......... :-)

Teď právě začínáme .....

..... je nám fajn

Tak jsem se opět rozhodla..... snad už po páté..... vytvořím svůj blog.

A o čem bude?

Jednoduše o mém světě........... rodina, dům, zvířena a hlavně moje koníčky

* šití
* vaření
* domácí výroba čehokoliv
* a všechno ostatní co mě baví, naplňuje nebo naopak trápí