Masopustní průvod prošel královským městem Louny a náš Vojtíšek díky účasti mateřských školek nechyběl.
Masopust si však žádá poněkud klasičtější masku než je Superman, i když i takové byly k vidění.
Vlastně je to celkem úsměvné potkat mezi změtí kominíčků, řezníků, mlynářů, babek a selek třeba Olafa z Ledového království nebo Sherifa či princeznu od Disneyho.
U nás zvítězil kominík, a tak jsem opět usedla za stroj.
Nebylo to žádné velké šití, vlastně zase recyklace ač to nemám moc v oblibě. Padlo Davidovo černé tričko, ze kterého jsem jen odpárala kapsičku s logem nejmenované tabákové společnosti. Našila jsem zelený čtyřlístek, aby kominíček nosil štěstí a doladila bílými perleťovými knoflíky.
Do svého pásku jsem vyrazila novou dírku do míst, kam já se nikdy nedostanu a kostým byl pomalu hotov.
Tatínka jsme svlíkli ze bílého šátku jež pamatuje ještě slib o službách vlasti a zbývala jen čepice.
Bílý úplet, který mám schovaný na letní tričko jsem jen sešila jako tunel, přeložila a konec stáhla gumičkou do vlasů. Záměrně jsem tunel udělala dost dlouhý, aby vznikla typická kominická pokrývka hlavy. No a napříště ji využijeme na Šmoulu.
Ó jak já jsem praktická žena. :-) Chválit se člověk musí sám neb nikdo jiný to za nás neudělá, že?
